Homeopatie je druhou nejrozšířenější metodou alternativní medicíny hned po čínské medicíně a akupunktuře. V období euforie z technologické medicíny zhruba do poloviny 70. let XX. stol. byla její role potlačena, nyní se stále více hlásí o pozornost. Je populární ve Velké Británii, kde je královská rodina v péči homeopatů od poloviny XIX. století. Britská spotřebitelská organizace si udělala přehled 28 000 členů  a zjistila, že 80% z nich má nějakou zkušenost s CAM a 70% z těch, kteří vyzkoušeli homeopatii, po ní cítilo zlepšení. V nezávislých průzkumech British Medical Journal a Times bylo zjištěno, že 48 resp 42% dotázaných lékařů někdy odkázalo/odkazuje své pacienty k homeopatovi. Ve Francii má s homeopatií zkušenost asi čtvrtina populace, Mezi lékaři má cca 11 000 z nich zkušenost s homeopatiky. Ve Spojených státech byla na počátku 70 let maximálně stovka homeopatických lékařů, v polovině 80. let již tisíc lidí a počet studentů i praktiků dála lavinovitě narůstá. V Indii je aktuálně je více než 120 homeopatických lékařských škol se čtyř- nebo pětiletým studiem, většina z nich je navázána na univerzity. Odhady hovoří v Indii o cca 100 000 homeopatických lékařích. V regionu východní Evropy je homeopatie akceptována a regulována zákonem v Maďarsku, Rumunsku, Rusku, na Ukrajině... Oproti Tomu v Polsku nebo na Slovensku si probojovává pozici těžko. 

Česká republika 

A jaká že je situace u nás, v srdci Evropy? Homeopatie je na okraji oficiálního zájmu a pod trvalým tlakem skeptiků. Po prvotním seznámení na počátku devadesátých let začala spletitá cesta k oficiálnímu etablování homeopatie. A tak, zatímco v jiných zemích pro ni postupně byl vytvořen legislativní rámec, v ČR se děla situace zcela opačná. Byla založena Homeopatická společnost v rámci České lékařské společnosti J. E. Purkyně. Ta byla po změně stanov ČLS JEP a plamenných projevech proti homeopatii r. 1997 vyloučena. Žalobou jejích proti tomuto kroku se české soudy nezabývaly a to včetně soudu ústavního. Následná žaloba u Evropského soudu pro lidská práva skončila r. 2002 závěrem, že bylo porušeno právo na spravedlivý proces.(více).

Pro českou legislativu neexistuje pojem homeopatie jako samostatné činnosti, chápe ji jen jako doplněk lékařské péče, kterou reguluje zákon z r. 1966. Kvalitní homeopatie ale nemusí být vázána striktně na lékařské vzdělání, jak ukazují zkušenosti ze zemí, kde má homeopatie tradici. Studium medicíny dá cenné informace, rámec o anatomii, fyziologii a patologii. Současně ale vede k povědomí, že tělo je rozděleno na orgány, a může tak znamenat komplikaci v porozumění celkovým pochodům. Nelékaři nejsou od počátku blokováni tímto způsobem myšlení, takže nevidí za chorobným stavem organismu diagnózy - nemusejí tomuto náhledu odvykat. Mnoho respektovaných terapeutů a učitelů homeopatie po celém světě jsou nelékaři.

Legislativní nihilismus má další následky: nedává možnost oddělit lidi, kteří daný předmět pracně vystudovali a nadále se vzdělávají, od těch, kteří se jen vezou na vlně, nedává veřejnosti nějakou záruku kvality a nweurčuje nástroje k regulaci danné činnosti. To bylo alespoň  v náznaku možné do roku 2000, kdy byl novelizován živnostencký zákon. Návrh občanského zákoníku z letošního roku se snažil tuto problematiku opět otevřít, ale narazil na rozhodný odpor ministerstva zdravotnictví. Česká republika se tak ve vztahu k alternativní medicíně stává skanzenem soacialistického myšlení i přes pýchu oficiálních představitelů, jak je naše zdravotnictví hodnotné. Škodolibé může potěšit, že v podobné situaci zůstávají ještě Polsko a Slovensko - ale asi jen tyto tři státy. Možná to cosi vypovídá i o středoevropské mentalitě...

Za komunistcké éry byla se o homeopatii prakticky nevědělo a jen několik málo lidí používalo homeopatika vlastně léčitelským způsobem. Léky nebylo možno dovážet a sama metoda svou abstrakností byla dokonalým protikladem hrubému materialismu tehdejší ideologie. Po roce 1989 se objevily první kontakty a roku 1990 byla založena Českomoravská homeopatická společnost, která v roce 1991 uspožádala první kurs homeopatie. Rok nato se rozběhl první dvouletý kurs v Brně vedený anglickými lektory z London School of Classical Homeopathy (LCCH) s účastí lékařů i nelékařů. Na to navazoval další kurs v letech 1994-6, kde jsem se v klasické homeopatii vzdělával i já. Postupně se společnost rozdělila na převážně nelékařskou Hahnemannovu nadaci a Českou lékařskou homeopatickou společnost, která zahájila své vlastní kurzy. Hahnemannova nadace se po novelizaci zákona o nadacích transformovala v Českou komoru klasické homeopatie. Vedle toho bežely semináře holandsko-indické školy s renomovanými vyučujícícmi a rozbíhaly se kursy Revoluční homeopatie bratří Sehgalů (Indie) a uskutečnil se jednorázový seminář Paula Herscu (USA). V Praze mimo lékařské homeopatie funguje i sdružení Alternativa - vydavatelství a škola. V Praze i Brně existuje několik homeopatických škol, kde přednášejí zkušení čeští lektoři i zahraniční hosté.